HANSON

HITBOX č.2 (1998)

Hudební seskupení bratrů Isaaca, Taylora a Zaca Hansonových mi silně připomíná jakýsi protipól ke Kelly Family. Situace obdobná té, kdy světovou hudební scénu opanovali Beatles. I tehdy si američané uvědomili, že cosi zaspali a poskládali Monkees. Říkám američané, ale myslím jen těch pár bossů, kteří bdí nad světovou nadvládou amerického hudebního průmyslu. Zdá se, že se jim to tentokrát podařilo. Ambiciózní rodičové dodali materiál v podobě tří talentovaných chlapců a firma Mercury Records a PolyGram company dodala producentskou, finančně vypolstrovanou ruku, která z nich vydrilovala a uhnětla hvězdy. Hvězdy, které se pro mnohé rodiče stávají laťkou úspěchu pro své potomky. Hvězdy, které se pro mnohé stávají vzorem (což je kladné), které však snižují všeobecný vkus ke kýčovému popíku (což považuji za nebezpečné). Hvězdy, které podporují kulturní establishment. Nerebelují, nejsou ani ryba ani rak. Jsou přesně takoví, jak si je my dospěláci představujeme. Žádní potížisti, jako ty garážové partičky pankáčů, raperů, hiphopáků, crossoverů, hardcorových, deathmetalových a alternativních band a ostatní pakáže. Hvězdy, které svým vystupováním říkají: buďte jako my a když uděláte, co se vám řekne, můžete se stát slavnými dřív, než se vylížete z puberty a uhrů.

Na druhé straně je třeba říct, že tenhle kalkul je nejen po producentské ale i po muzikantské stránce dotažený do konce. CD má kvalitní zvuk i mixáž, příjemně se poslouchá, profesionální hráči z materiálu vytáhli maximum, hošové odvedli perfektní zpěvácký výkon a u žádné činnosti písničky neruší. Můžeme si přát víc?

Můžeme...