Zp�t

BĚR NENÍ SBĚR

HITBOX č.1 (1998)

Přispěvateli do rubriky "Pitevna", by se asi mělo říkat patolog, neboť k tomu svádí jak funkce pitevny, tak i slovo domněle příbuzné, totiž muzikolog. Já se dřív přikláněl k označení "pitevník" podle vzoru družstevník, neboť co zaseje, to sklidí, avšak vývoj rubriky i muziky mi stále více podsouvá titul "pitvač", podle vzoru šťourač, protože jeho hlavní činností "jest šťourati do nečeho, případně z něčeho (z ničeho) vyšťourati něco" (viz. Websterův významový slovník z r.1937).

Pitvače, na rozdíl od patologa, musí zajímat nejen vnitřnosti, ale i ošacení oběti, jelikož poukazuje na "sociální postavení" pitvaného. BĚR, pod patronátem vydavatelské firmy Bonton a za podpory edice Nova, patří mezi ty sociálně silnější. Řečeno slovy Werichovými, je vidět, že "to maj' materielně vyfutrovaný". Tenhle projekt nezůstane opomenut kdesi na periferii, i kdyby byl "koukolem mezi pšenicí" (což zcela jistě není).

Už samotný booklet patří svým nápadem a grafickým ztvárněním Martina Duška k unikátům, aspirujícím na obal roku. Přiznávám, že jsem v tomto ohledu mírně nekritický, neboť u nápadů miluji právě onu zdánlivě nespojitelnou komerční nekonvenčnost, která tu dominuje (a v druhém plánu se objevuje jako hlavní námět klipu) a také klasické materiály, k nimž papír, ze kterého je celý obal vyroben, bezesporu patří. Základními grafickými kameny, z kterých je vyskládána mozaika obalu, jsou portrétní fotografie Jiřího Turka, z nichž se vážně i nevážné a leckdy i pitvorně tváří hlavní protagonisté tohoto projektu, kterými jsou: sólový zpěvák a klávesák Michael Kocáb, kytarista, příležitostný zpěvák a klávesák Michal Pavlíček, "čokující" zpěvák a pouze ve čtyřech skladbách i basák Vilém Čok a z Austrálie se navrátivší bubeník Klaudius Kryšpín. Z kvadrantů jejich obličejů je na druhé straně vytvořen sám velký, čtyřjediný hybrid BĚR. Mračí se a současně usmívá, tváří se moudře a přitom se diví, je trochu bezbranný a trochu všemohoucí. Je prostě takový, jako muzika, kterou plodí.

Zde má pitvač práci neskonale usnadněnu. Netřeba řezat. Stačí jediné stisknutí knoflíku a sám se stává pitvanou obětí. Skladby se jedna za druhou zakusují do mozku jako Vetřelci, cupují jeho podvěsek mozkový a tlakovými vlnami narušují vnitřní rovnováhu. Pitvači zbývá jen zírat do bookletu a nevěřícně se ubezpečovat o tom, že co je psáno, je i zpíváno a zjevně tak i míněno. Zjistí, že na pěti textech spolupracoval i písničkář Vlasta Třešňák, že basovou forsáž, která rozechvívá až pohrudnici, vyvolává v sedmi skladbách vypůjčený Marta Minárik a v jedné Milan Cimfe, že o hudbu a aranžmá se rovným dílem podělili ti nejhlavnější, tedy Kocáb s Pavlíčkem, že hovořit o jednotlivostech zavání vytrháváním z kontextu, že muzika, její náboj, bohatost a dynamika je stejná jako dřív... Vlastně, ještě o cosi (co bych já nazval vyzrálostí a nadhledem) lepší. Po třiapadesáti minutách se Vetřelec zn.BĚR stáhne zpět do své placaté ulity a pitvač se v bookletu prolistuje k malé peepshow. Skvělý fórek a jak už je tu zvykem, dotažený do konce. Jsa zvědav, otočí poslední list a objeví jediný kousek plastu, kterým je patentově chráněné uchycení nosiče. Jsou to blbůstky, ale potěší. Zatím, co se pitvač zamýšlí nad tím, jak dostat booklet s cédéčkem do stojanu mezi ostatní tak, aby byl vidět hřbet, je třeba si jednoznačně říct, že BĚR není sběrem a obměnou toho co už známe z dřívějška, ale také se nijak zvlášť neliší od toho co už z dřívějška známe. Zní to možná nelogicky, ale když si to poslechnete, dáte mi za pravdu.

Pitvač mezitím zjistí, že do stojanu tohle CD nedostane tak, jak by si přál a pohodí ho poblíž přehravače. A to je poslední fígl bookletu. Neustále ho bude mít na očích i se závěrečným bonmotem "Celkový čas: DOBRÝ".

Ten bonmot nelže...

Precedens

DOORS

Výběr

Žbirka

Osbourne

Oldfield

Nedvěd

Madonna

Clapton

BRUTUS

Hanson

Mute Deafnes

Kasl

IMBRUGLIA

NO GUITARS...

Ledecký

Axemas

Vltava

Offspring

Titanic

Kontakt na správce stránky: webadmin@machata.cz