DALŠÍ POLOHY
Ten, kdo se domnívá, že každou polohu budeme probírat tak detailně, jako polohu první, je na omylu. Tento seriál si neklade za cíl suplovat obsáhlou učebnici. Chce pouze naznačit princip hraní a ten je: co nejvíce tónů zahrát beze změny polohy. Výklad poloh jsem užil jako jednu z možných metod výuky, ale považuji je za hlavu matoucí, neboť mají jiné označení u kontrabasového a jiné u kytarového držení, nemluvě o tom, že máme-li zahrát správný tón, tak čerta starého záleží, zda ho hrajeme v poloze první či páté, neboť důležitý je výsledek. A tím je pevný, jasný a znělý tón, podporující rytmiku a vhodně doplňující harmonii. Výše uvedený princip maximálního využití jedné polohy však tímto nechci vyvracet. Naopak, vždyť klidnou a perfektní hru lze těžko dokázat, nutíme-li svou levou ruku běhat po hmatníku jako "šus". Proto je daleko nejlepší podrobně se obeznámit se všemi tóny na hmatníku, abychom tu správnou polohu vždycky snadno našli (viz.obr.).
Teď, když víme, kde který tón hledat, bude pro nás snažší nalézat optimální prstoklady. Pro začátek si však ukážeme jeden univerzální, který platí ve všech polohách pro všechny durové stupnice.
Jak vidno, není to žádný prstolam, a proto ho jistě rychle zvládneme a zmechanizujeme tak, že se můžeme vrhnout na následující cvičení, která nás proklepnou v rytmické přesnosti. Zde je bezpodmínečně nutné cvičit s metronomem, abychom vyloučili rytmické nepřesnosti.
|
Metronom budeme používat těmito způsoby:
- klepání na všechny doby (čtvrtky)
- klepání na 1. a 3. dobu (těžké doby)
- klepání na 2. a 4. mezidobu (lehké doby)
Všechna rytmická cvičení jsou zapsána v podobě stupnice G dur, avšak po zvládnutí rytmizace lze každou takto naučenou figuru transponovat beze změny do dalších poloh po celé délce hmatníku. A to nejen od struny E, ale i od A a ten kdo vlastní "pětku", tak i od struny H.
Varování hygienika: Při cvičení kolem sebe neplivejte a vztekle neprskejte, rozšiřujete tím kapénkovou nákazu!
Navíc je to nehygienické a na image vám to nepřidá.
|
